5. Internet a elektronická pošta 

Historie:

1962 – v USA vznik projektu ARPANET

1969 - vytvoření experimentální sítě

1973 - návrh protokolu TCP/IP

1987 – vznik pojmu Internet, v síti je propojeno 27 000 počítačů

1991 – nasazení Internetu v evropské laboratoři CERN

1992 – připojení Bílého domu, u nás připojení ČVUT

1994 – začíná komerční využívání Internetu

1996 – 55 miliónů uživatelů

2000 – 250 miliónů uživatelů

2009 – 1,8 miliardy uživatelů

2010 – přes 2 miliardy uživatelů

2011 – vyčerpání adres protokolu IPv4

Doména je unikátní internetová adresa, která nahrazuje číselný kód v podobě IP adresy a tím zjednodušuje nalezení dané internetové stránky. Například www.seznam.cz místo 77.75.77.222.  

Doména nejvyššího řádu je internetová doména na nejvyšší úrovni stromu internetových domén. Je uvedena na konci doménového jména. Mezi domény nejvyššího řádu patří národní a generické.

Národní doména sdružuje domény jednoho státu. Jejich název je dvoupísmenný a většinou odpovídá kódu země (.cz, .de, .it, .at).

Generická doména sdružuje obecné domény. Nejznámější jsou:

.com - komerční subjekty

.edu - vzdělávací organizace USA

.gov - vládní orgány USA

.net - subjekty orientované na poskytování síťových služeb a infrastruktury

.org - nekomerční organizace a občanská sdružení

.mil - armáda USA

Pod doménami .com, .net a .org se dnes může zaregistrovat kdokoliv bez ohledu na význam domény.

Jedná se o sítě typu klient – server nebo klient – klient (P2P)

Výhody decentralizované sítě:

• uživatelé nemusí důvěřovat centrální autoritě (bezpečnější)
• menší šance, že se vyskytne jeden slabý bod (u centralizované sítě selhání jednoho uzlu může shodit celou síť)
• méně cenzury
• technologie jsou zpravidla open source (Amazon)
• možnost sdíleného vlastnictví (v centralizovaných sítích vydělává pouze firma, které síť patří, ale u necentralizované ti, kdo se nejvíce podílejí na budování existence a hodnoty sítě)
• všichni hrají podle stejných pravidel (rovnost příležitosti)

URL (Uniform Resource Locator) je řetězec znaků s definovanou strukturou, jde o přesnou specifikaci umístění zdrojů informací na Internetu. URL definuje doménovou adresu serveru, umístění zdroje na serveru a protokol, kterým je možné ke zdroji přistupovat. Jednotlivá pole v URL: protokol://server.doména_druhého_řádu.generická_doména:port/cesta?formulářová_data#kotva.

Některá pole jsou nepovinná: port, kotva.

Číslo portu je nepovinné pole, určuje komunikační kanál, přes který se má k serveru přistupovat – například HTTPS server standardně používá port 443.

Cesta určuje konkrétní umístění souboru nebo složky na serveru.

Formulářová data (parametry) mohou být použity serverem pro filtrování nebo vyhledávání.

Kotva (fragment, záložka) je volitelná část adresy stránky. Pokud je uvedena, prohlížeč po načtení stránky hledá v dokumentu element s identifikátorem stejným jako je kotva a pokud ho najde, pak k němu sroluje.

Webová (www) stránka je dokument, který je možné zobrazit na displeji počítače pomocí webového prohlížeče. Obvykle je poskytována v rámci Internetu. Informace jsou poskytovány ve formě hypertextu, který je vytvořen pomocí značek HTML nebo XHTML. Stránky se skládají z textu, multimediálních dat a odkazů, které umožňují přechod na další webové stránky.

Stránky mohou být statické nebo dynamické.

DHTML = dynamické HTML, kombinace technologií HTML a například JavaScriptu.

Statické HTML stránky jsou takové, jejichž obsah se po načtení nemění. U dynamických se mění ve chvíli, kdy nastane nějaká událost. Např. vysunovací menu webové stránky při najetí myší nebo obarvení textu, na který myš najede. Jedná se o programování řízené událostmi – do HTML kódu se vloží kód v JavaScriptu (např. pokud myš je nad daným textem, zavolá se přenastavení barvy textu).

To, která stránka se objeví při zadání obecnějšího dotazu, je dáno jejím hodnocením vyhledávači a zařazením na pozici ve fulltextovém vyhledávání. Úspěšnost stránky záleží na kvalitě technického a grafického zpracování, obsahu a aktuálnosti informací, ale také na síti kontaktů.

Stránky mohou být firemní nebo osobní.

Podle přístupu ke stránce mohou být určené pro zobrazení na počítači nebo na displeji mobilu. 

Typy připojení:

• telefonní linka (majitelem linky je telefonní operátor) – někdy je linka (nebo její část) vyhrazena pouze pro datové přenosy, nebo se využívá modem. Dříve se používalo vytáčené připojení (ADSL), později ISDN, dnes různé varianty DSL.
• kabelová přípojka
• bezdrátová datová síť (satelitní, mobilní telefonní síť, wi-fi)
• elektrická rozvodná síť

O kvalitě připojení rozhoduje agregace (kolik uživatelů sdílí jednu linku), doba odezvy, rychlost připojení účastníka k ústředně, technologie použitá pro připojení účastníka k ústředně.

Bezdrátové připojení je levnější a pomalejší (někdy ho volí ti, kdo nemají pevnou linku ani možnost připojení kabelem. Dnešní garantovaná rychlost internetového připojení se pohybuje kolem 20 Mbit/s.

ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) – odesílání dat je mnohem pomalejší než přijímání dat

ISDN (Integrated Services Digital Network) – přeměna analogové telefonní sítě na digitální, umožňuje přenos dat v digitální podobě, pouze účastnická přípojka zůstává analogová

DSL (Digital Subscriber Line) – využití telefonního vedení pro vysokorychlostní přenos dat, v domácnostech se často používá analogová linka, ve firmách linka umožňující symetrický přenos (v ČR je největší provozovatel DSL společnost CETIN) 

ADSL – odesílání dat je mnohem pomalejší než přijímání dat

Wi-fi – připojení pomocí routeru

3G,4G, 5G – připojení pomocí mobilu, celulární síť, 5G má jinou technologii, proběhla diskuze o bezpečnostních a zdravotních rizicích

Internetový prohlížeč je program, který slouží pro prohlížení webových stránek. Komunikuje pomocí http protokolu dle pokynů uživatele (kliknutí na odkaz, zadání URL adresy) s webovým serverem, přijatá data pomocí obsažených značek (HTML) zformátuje a zobrazí na obrazovce počítače. Mezi nejznámější patří: Google Chrome, Internet Explorer, Mozilla Firefox, Safari, Opera.

Vyhledávání dat lze provádět pomocí rozcestníků na stránkách nebo pomocí fulltextového vyhledávání. To lze provádět také s pomocí operátorů (například uvozovky – vyhledává se přesný tvar slov, minus – odfiltrování některých stránek, site – hledání na konkrétním webu, a spousta dalších možností, operátory lze i kombinovat). Je možné hledat i pomocí hlasu (aplikace Google Voice Search).

Pořadí vyhledávaných stránek je dáno pozicí ve fulltextovém vyhledávání ve vyhledávačích. Placené odkazy se zobrazují jako první, jinak se zobrazují ty odkazy, které nejlépe odpovídají hledanému textu a stránky jsou nejčastěji zobrazované.

ftp = protokol pro přenos souborů po internetu

https = služba pro zabezpečené zobrazování internetových stránek

Instant messaging je přenos zpráv po Internetu v reálném čase.

ICQ = I seek You – vytvořen izraelskou firmou Mirabilis v roce 1996, nyní je vlastníkem firma AOL. První rozsáhle užívaná služba pro instant messaging.

Skype – P2P program pro internetové telefonování, videohovory, instant messaging a přenos souborů vytvořený autory ze Švédska a Dánska. Komunikace probíhá zdarma. Dnes Skype vlastní Microsoft.

Chat – krátká komunikace dvou nebo více lidí prostřednictvím komunikační sítě, v reálném čase. Komunikuje se formou psaného textu, ale lze přenášet i zvuk (audiochat) nebo obraz (videochat). Chat je vestavěn v implementacích některých P2P sítí, například Direct Connect, používají ho také Teams od Microsoftu.

Další aplikace pro komunikaci v reálném čase: WhatsApp, Messenger, Instagram atd.

Netiketa

• souhrn pravidel pro uživatele Internetu. Základní pravidla:
• Být slušní, taktní, respektovat kulturní odlišnosti
• Neposílat zbytečně velké zprávy, komprimovat přílohy
• Psát s diakritikou, používat správný pravopisjj
• Nezveřejňovat nepravdivé nebo choulostivé informace
• Pomáhat v diskuzích
• Respektovat soukromí druhých
• Nezneužívat svou moc nebo vědomosti
• Odpouštět chyby, nevysmívat se a nenadávat
• Nešířit hoaxy
• Nerozesílat spam a reklamu
• Neporušovat autorská práva

E-mail (elektronická pošta) je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy (prostřednictvím Internetu nebo intranetu). Zprávy mezi počítači se vyměňují pomocí protokolu SMTP. Uživatel má na svém počítači nainstalovaný program, který se nazývá e-mailový klient. Ten pomocí protokolu POP3 nebo IMAP stahuje z poštovního serveru zprávy. Zprávy lze ukládat na straně serveru nebo na straně klienta. Ke zprávám lze přistupovat i bez e-mailového klienta, a to přes webové rozhraní.

Firmy využívají i komerční protokoly (Lotus Notes, Microsoft Exchange Server).

E-mail se skládá z hlavičky (předmět zprávy, odesílatel, příjemce, datum) a těla (vlastní zpráva), dále mohou být přiloženy různé soubory. Velké soubory je třeba zkomprimovat. Někdy zpráva neprojde ochrannými filtry na doručovací cestě (podezření na infikování virem).

Je zvykem připojit podpis - uvedení jména a dalších identifikačních a kontaktních údajů na konci těla zprávy. Elektronický podpis je připojení speciálního kódu ke zprávě. Pomocí tohoto kódu lze ověřit, kdo přílohu skutečně odeslal, i to, že obsah nebyl během doručování změněn.

Největší free maily: Seznam Email, Gmail, Outlook.com, Centrum.cz mail.

MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions) je standard, který umožňuje přenášet texty v různých kódováních, binární data vícedílné zprávy (např. opatřené elektronickým podpisem) kanály původně navrženými pouze pro přenos textových zpráv v kódování ASCII.  

Cloud je online úložiště dat. K datům můžeme přistupovat a pracovat s nimi z jakéhokoliv zařízení a z libovolného místa. Danou službu zajišťuje skupina serverů (oblak neboli cloud serverů). Mezi nejznámější cloudy patří Google Drive, One Drive od Microsoftu, iCloud od Apple nebo Dropbox od Amazonu.

Výhody: Ke svým datům se dostanete odkudkoliv, snadné sdílení dat pomocí poskytnutí přístupu, snadná možnost zálohy dat, určitý základní prostor na úložišti bývá zdarma.

Nevýhody: Nedostupné internetové připojení v některých místech, pomalý internet, vypadávání internetu apod., poskytovatel úložiště získává určitá práva k uloženým datům (neukládat důvěrná nebo osobní data).

Malware je škodlivý software, který může poškodit nebo zcela zničit data nebo znepříjemňovat práci na počítači. Mezi nejznámější typy malware patří: počítačový virus, počítačový červ, trojský kůň, backdoor, spyware, ransomware, adware.

Sítová karta je vnitřní zařízení počítače, které musí být připojeno k základní desce, pokud potřebujeme počítač připojit do sítě. Může být ethernetová pro připojení kabelem (obsahuje zásuvku pro konektor) nebo wi-fi pro bezdrátové připojení (v tomto případě má anténu). Každá síťová karta má svoji fyzickou MAC adresu a logickou IP adresu v dané síti.